Modlitby matek z komunity Solace * Mothers Prayers of the Solace Community
Spiritualita komunity Solace je úplné odevzdání se, jednoduchost a radostná poslušnost vůči vůli Otce, takže skrze modlitbu můžeme být vedeni Otcem a být komunitou, která odpovídá na toto vedení a ne komunitou, která sama vyvíjí iniciativu.
V roce 1994 napsala skupina křesťanů v Anglii brožurku s názvem Co jen to děláme našim dětem? Byla plná statistik o tom, jak trpí děti v Anglii, ale i jinde ve světě. Ti, kdo ji četli, byli zhrozeni tím, co se kolem nich děje. Měli pocit, že musí dát návrh na změnu systému v Anglii, že nesmí dovolit, aby děti takto trpěly. Mezi nimi byla i Veronica Williams, pozdější představená Modliteb matek a komunity Útěcha (Solace). Tito lidé nechtěli jen nečinně přihlížet, v jaké zemi jejich děti a vnoučata vyrůstají. Brožurku dali všem členům parlamentu a někteří ji ani nemohli číst: uváděné skutečnosti byly otřesné. Naše zakladatelka Veronica a její švagrová Sandra také chtěly něco udělat pro své děti, a nejen pro ně. Tato událost byla první impulz, na který navazovaly další. Pán si vše chystal…
V roce 1995 na katolické charismatické konferenci v městečku Walsingham Sandru probudil hlas, který jí říkal: „Modli se za své děti.“ Po chvíli ten hlas uslyšela ještě jednou. Protože Sandra se celý život za své děti modlila, dohodla se se švagrovou Veronikou, že se budou modlit jeden desátek radostného růžence „kterého jsi, Panno, v Betlémě porodila“ za poznání toho, co od nich Pán chce. Brzy poznaly, že jsou zvány k tomu, aby důvěrně odevzdávaly svoje děti do Jeho rukou, aby On mohl působit v jejich životech. Sandra a Veronica znaly další matky, jejichž děti se ocitly v nesnázích, a tak vznikla první skupinka Modliteb matek.
Za necelé dva roky se Modlitby matek rozšířily do mnohých zemí světa. Veronica byla už babičkou, Sandra měla osm dětí. Neměly žádné prostředky na to, aby tomuto společenství dělaly reklamu. Pouze se modlily a o svých modlitbách řekly či napsaly svým známým a rodině, když k tomu byly vyzvány. A Pán Ježíš sám posílal stále nové a nové matky a vytvářel nové skupinky. Nikoho nezvaly, nic neorganizovaly. Šly jen tam, kam dostaly pozvání.
Několik vět z prvního Veroničina dopisu skupinkám Modliteb matek:
Milá přítelkyně,
jsem velmi ráda, že Ti mohu říct něco o Modlitbách matek. V jisté době jsme my dvě, moje švagrová Sandra a já, cítily potřebu modlit se s větší odevzdaností, abychom mohly čelit problémům, které se týkaly našich dětí. Cítily jsme se být povolány k tomu, abychom začaly s novou modlitební skupinou, která by se modlila zvlášť za děti, a pozvat i další matky, aby se k nám připojily. (…) Na své modlitby jsme dostaly úžasné odpovědi a víme, že tato modlitební skupina je „Pánova“. Bylo to velmi požehnané! Také jsme zjistily, že mnohé matky měly podobné představy a připojily se k nám! Velmi nás těší vědomí toho, že nejsme samy a že další matky pokračují v našich modlitbách na různých místech Anglie i v jiných částech světa.
Na prvním setkání naší skupinky, kdy jsem se modlila, aby nás Pán vedl a udržel na správné stezce, jsem náhodně otevřela Bibli na stránce knihy proroka Jeremjáše, kapitola 31, verše 16–17. Jak nádherné potvrzení – kdybych prohledala celou Bibli, nenašla bych lepší verš:
„Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala, je výrok Hospodinův, však oni se vrátí z nepřátelské země. Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Hospodinův. Synové se vrátí na své území.“
Je opravdu nevyhnutelné, abychom se spojily a sjednotily v modlitbě za své děti...
Veronica
Krátce po vzniku skupinek Modliteb matek, se mnozí věřící muži, jejichž manželky se modlily v MM, ptali, jaké je jejich místo v MM. Proč se modlí jenom matky? Matky i otcové se modlili za tento problém a vznikly skupinky Modliteb otců. Maurice – Veroničin bratr a Sandřin manžel – říkal, že je velmi důležité, aby se muži setkávali sami, bez žen, aby si mohli promluvit o problémech, které mají, a nemuseli se cítit trapně. Modlitby otců jsou ve více zemích, i u nás a na Slovensku.
Takto po vzniku skupinek Modliteb otců vznikla komunita Útěcha – Solace Community. Komunita zastřešuje Modlitby matek, Modlitby otců a Děti víry.
Jak to vypadá dnes?
Dnes jsou Modlitby matek ve více než 122 zemích světa. Veronica vykonala misijní návštěvy v mnohých z nich a mluvila tam o spiritualitě odevzdání. Brožurka Modliteb matek je přeložena do mnoha jazyků včetně aramejštiny, tedy Ježíšova rodného jazyka.
Od roku 1999 se každé dva roky koná konference národních koordinátorek Modliteb matek z celého světa, aby se spolu modlily a sdílely. Konference bývá vždy v jiné zemi. V roce 2012 se konala ve Vranově u Brna v České republice a zúčastnily se jí koordinátorky z 24 zemí světa. Od roku 1997 se pak každý rok na podzim koná v ČR národní setkání pro matky, které se modlí ve skupinkách MM.
Po celý rok se tedy modlíme za své děti ve skupinkách. Od roku 2003 jsme se kromě toho začaly čtyřikrát do roka pravidelně setkávat na modlitební triduum, kam jsme všichni pozváni, abychom v pátek odprošovali za své hříchy, abychom v sobotu po tomto pátku odpouštěli těm, kdo ublížili nám a našim dětem, a abychom prosili za jejich obrácení. A v neděli očištěni a ve svobodě odpuštění jsme pozváni radovat se před Pánem, chválit ho a děkovat za všechna jeho dobrodiní. Na tato setkání, která probíhají v jednotlivých farnostech, jsou zváni všichni, nejen členky Modliteb matek.
Kromě toho je možné setkat se na duchovních cvičeních pořádaných pro MM. Během roku se setkávají maminky také s koordinátorkami na diecézních, děkanátních/vikariátních setkáních či přímo ve skupinkách. A každou druhou neděli v měsíci vysílá Radio Proglas v 18:00 h modlitbu matek a každý druhý čtvrtek v měsíci v 18:00 h mši svatou.
V roce 2000 byly Modlitby matek z komunity Solace zapsány Českou biskupskou konferencí jako oficiální hnutí pod názvem Modlitby matek – hnutí křesťanských matek. V Česku se v současnosti modlí stovky skupinek a stále přicházejí nové maminky, toužící odevzdávat sebe a své děti do Boží náruče.